Praha-Staré Město, Hlavní město Praha
Románský dům pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulici čp. 222/I
(12.–13. století)
Hlavní místnost suterénu.
Foto Z. Kačerová, 2013.
Zatímco osídlení pod Pražským hradem se rozvíjelo už od 9. století, na pravém břehu Vltavy se dlouho nacházela jen pohřebiště. Až v 11. století sem byla přesunuta řemeslná výroba (zejména zpracování železa) a obchodní aktivity, které se soustřeďovaly kolem dnešního Staroměstského náměstí. Provozní zázemí obchodníků se nacházelo v opevněném Týnském dvoře neboli Ungeltu, který byl zároveň správním centrem pod dohledem panovníka. Právě bohatí kupci začali pravděpodobně sídlit v nových kamenných domech z tzv. „kvádříkového“ zdiva, jichž známe ze druhé poloviny 12. a ze 13. století z Prahy kolem padesáti. Jedním z nejznámějších je tzv. dům pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulici, který řadíme mezi nejlépe dochované románské budovy v Praze. Zvláště jeho přízemí, dnešní suterén, zůstalo od přelomu 12. a 13. století téměř nezměněno.
Literatura: Dragoun Z. 2002; Dragoun Z. a kol. 2002, 146–165; Klápště 2005, 340–354.
Navigační bod: N 50°05'07.55", E 14°25'01.64" (Řetězová ulice čp. 222/I).
Vysvětlivky k mapám: A – Týnský dvůr, zázemí kupců; B – dům v Řetězové ulici, čp. 222/I; C – síň; D–E – boční místnosti přízemí; F – mladší místnost s gotickým portálem; G–H – boční místnosti prvního patra (dnes přízemí); I – prostřední místnost, dnes rozdělena na průjezd a bar; J – románský portál při vstupu na původní pavlač; 1–4 – středové pilíře křížové klenby; 5–6 – dýmníky krbů. Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Archeologický atlas Čech – Praha-Staré Město