Libodřice, okr. Kolín, Středočeský kraj

Na severovýchod od Libodřic se v lužním lese v poloze „Háj“ nachází jedno z mála zachovalých mohylových pohřebišť z mladší doby bronzové ve středních Čechách (A). Mohylník čítající přibližně 25 mohyl je dosud v terénu dobře čitelný – náspy dosahují výšky až 1,5 m a jejich šířka se pohybuje od 5 do 15 m.
Mohyly poprvé prozkoumal ve 30. letech 20. století archeolog František Dvořák s místním učitelem Batelkou. Do hrobů, jejichž konstrukce je zpevněna kamennými náspy a věnci, pohřbíval lid lužické kultury. Pro tuto kulturu mladší a pozdní doby bronzové bylo typické pohřbívání v urnách (tzv. popelnicích), a to většinou v mělkých hrobových jamách na rozsáhlých plochých pohřebištích. Podle tohoto pohřebního ritu je celý kulturní komplex nazýván kulturami popelnicových polí. Pohřbívání pod mohylovým náspem je neobvyklé, a objevuje se spíše ve starší fázi této kultury. Ojedinělý je také zásah lužické kultury do oblasti jižně od Labe.
Výbava hrobů byla poměrně chudá – žárové pohřby obsahovaly většinou pouze keramickou nádobu s přepálenými kůstkami. Původně byl mohylník rozsáhlejší – ještě v r. 1957 byly v blízké poloze „Za Hájem“ vyorány další lužické keramické nádoby, které naznačují pokračování pohřebiště.
Areál mohylníku byl v r. 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a v r. 1966 byl vyhlášen archeologickou památkovou rezervací.
Cca 1 km jižně od mohylníku je známo sídliště převážně z doby laténské (B), z něhož však pocházejí i nálezy právě z mladší doby bronzové – nikoliv ovšem lužické kultury, ale kultury knovízské. Obdobná je situace také na dalších dvou sídlištích jižně od obce Polní Voděrady (C, D). Sídliště stavitelů mohyl se tedy dosud nepodařilo objevit.

Literatura: Dvořák 1936; Borkovský 1946; Hrala 1957; Hrala 1959.

Navigační bod: N 50°0'20.79", E 15°5'29.39" (u křížku).