Krhov, okr. Blansko, Jihomoravský kraj

Výšinná opevněná lokalita na temeni stolové hory Malý Chlum je výraznou terénní dominantou jižní části Malé Hané. Má protáhlý oválný tvar o celkové rozloze cca 1,5 ha. Pozůstatky původního obvodového opevnění (hradby) jsou v podobě valů nejlépe patrné na jihovýchodní a východní straně nad hranou kamenolomu, kterým byl v 50.–60. letech 20. století odtěžen téměř celý východní svah kopce. Příchozí cesta na lokalitu vede dnes stejně jako v pravěku po jeho nejmírnějším jižním svahu, kde jsou dodnes dobře viditelné terénní hrany, patrně novověkého původu. Původní vstup se však nacházel v jihozápadní části, kde docházelo zřejmě k překrývání obranných náspů vytvářejících klešťovitou bránu.
Antonín Štrof zjistil při výzkumu v 80. letech několikafázové osídlení. Nejstarší sporadické nálezy lze zařadit patrně do mladšího eneolitu, snad do kultury s jevišovickou keramikou (okolo 3000 př. Kr.), jejíž tvůrci sídlili i na nedalekém Hradisku u Svitávky. Vrchol osídlení nastal v pozdní době bronzové (9. století př. Kr.), kdy areál plnil funkci centrálního místa pro okolní nížinné osady a byl opevněn kameno-hlinitým náspem nebo hradbou. Druhou výraznou vlnu osídlení lze datovat do starší doby železné (první polovina 6. století př. Kr.). Na úpatí Chlumu (k. ú. Obora u Boskovic) existovalo v té době sídliště, na němž byla při výzkumu v 70. letech doložena výroba bronzových předmětů a zpracování místní železné rudy. Výšinná lokalita nad ním tudíž mohla fungovat jako centrální místo zajišťující ochranu v případě nebezpečí a zároveň také místo, kde docházelo k redistribuci obchodních komodit. Dominantní poloha areálu na jedné z větví Jantarové stezky spolu s nížinnými osadami na jejím úpatí by tomu nasvědčovala.

Literatura: Novák 2015; Smrž 1975; Smrž – Štrof 1973; Štrof 1984; Štrof 1985a; Štrof 1985b.

Navigační bod: N 49°27'4.93", E 16°35'19.33" (turistický přístřešek).