Hradišťko I, okr. Kolín, Středočeský kraj

Rovinné opevněné sídliště Svatovík

9.–12. století

Na leteckém snímku hradiště je patrný meandr řeky obklopující plochu předhradí.

Na leteckém snímku hradiště je patrný meandr řeky obklopující plochu předhradí.

Fotoarchiv Ústav archeologické památkové péče středních Čech.

V úrodné Polabské nížině leží u vesnice Hradišťko I hradiště jménem Svatovík. Nachází se přibližně 3 km severně od Kolína na pravém břehu Labe. Díky dochovaným valům, početným nálezům a jasné vazbě na zaniklou říční krajinu patří k nejvýraznějším památkám svého typu ve středním Polabí.
Hradiště o rozloze cca 2,3 ha bylo po celém obvodu opevněno hradbou a na nejsnadněji přístupné západní straně navíc také příkopem (A). V terénu je stále patrný říční meandr, který ze tří stran obklopoval hradiště i s přilehlým předhradím (celkem 5,2 ha) a jehož koryto jej zároveň chránilo (B). V r. 1898 byla sondami na jižní straně valu zjištěna kamenná hradba šířky 2 m, čnící ještě 1 m nad úroveň terénu a sahající do značné hloubky.
Na hradišti se uskutečnilo několik archeologických výzkumů. První v l. 1889–1890 (J. L. Píč s J. Hellichem) a další r. 1962 (M. Richter). R. 1990 následoval záchranný výzkum vedený J. Hralou a Z. Sedláčkem, který odkryl hustou koncentraci objektů a hrobů. Právě tyto výzkumy odhalily v prostoru předhradí minimálně 24 sídlištních objektů datovaných převážně do 10.–11. století, polozemnic o rozměrech zhruba 3 × 3 až 4 × 5 m, jejichž stěny byly z proutí a tlusté vrstvy mazanice. V rozích některých z nich byly zachyceny zbytky kamenných pecí nebo otevřených ohnišť. Mezi další prozkoumané objekty patřily zásobní jámy na skladování obilí a odpadní jámy. V prostoru předhradí bylo také identifikováno minimálně 13 kostrových hrobů, které se vzájemně překrývaly se sídlištními objekty, což svědčí o dlouhodobém a dynamickém využívání lokality. Z nálezů převládala mladohradištní keramika s typickou výzdobou vlnic a vodorovných rýh. Mezi důležité nálezy patří také importovaná keramika pražského výrobního okruhu – doklad vzdálenějších kontaktů, které udržovali obyvatelé hradiště. Nalezeny byly dále keramické přesleny, zvířecí kosti hospodářské i divoké zvěře a stříbrný denár knížete Boleslava II. (967/972–999). Mezi zajímavé nálezy patří soubor parohových polotovarů, které mohou být považovány za odpad z řemeslné dílny.
Svatovík není v této oblasti osamoceným archeologickým nalezištěm. Přibližně 1 km jihovýchodně se nachází pískovna Hradišťko (C), v níž těžba písku odhalila osídlení a pohřebiště od doby bronzové až po raný středověk, a dále východním směrem se rozkládalo další známé raně středověké sídliště (E). Cca 2 km jižním směrem se nalézá rozsáhlá polykulturní lokalita, mj. také s doklady raně středověkého pohřbívání (F). Severovýchodně od Hradišťka je doloženo pravěké pohřebiště z doby bronzové a halštatské (D) a na západním okraji Kolína, v místě dnešní silnice I/38 byla geofyzikálním měřením objevena jihovýchodní část mimořádně rozsáhlého neolitického rondelu – vnější průměr dosahoval až více než 200 m (G). Důležitý význam celého regionu v 9. a 10. století pak podtrhuje blízký Kolín a tamní nález bohatě vybaveného knížecího hrobu. Za zmínku jistě stojí také umístění Hradišťka na dálkové trase od významného centra v Kolíně směrem na hradiska v Libici nad Cidlinou a Staré Boleslavi.

Literatura: Píč 1892; Knor 1942; Šimek 1942; Richter 1962; Kudrnáč 1963; Hrala – Sedláček 1990; Mazač – Jouza 2006; Forst 2010; Mařík 2013.

Navigační bod: N 50°3'37.62", E 15°10'54.15" (vstup na předhradí hradiště u fotbalového hřiště).

Vysvětlivky k mapám: A – hradiště Svatovík; B – předhradí hradiště; C – pohřebiště z doby bronzové a doby železné a raně středověké sídliště; D – pohřebiště: doba bronzová, doba železná; E – raně středověké sídliště; F – polykulturní lokalita, sídliště a pohřebiště: paleolit, neolit, eneolit, doba bronzová, doba železná, raný středověk; G – neolitický rondel (kultura s vypíchanou keramikou). Mapové značky viz sekci Ke stažení.