Týn nad Bečvou, okr. Přerov, Olomoucký kraj

Hrad Helfštýn

(14. století až 2. polovina 18. století)

Pohled od západu směrem k předsunutému vrcholu masívu Maleníku, na němž byl vybudován hrad Helfštýn. Na snímku je patrné nápadné převýšení vrcholové plošiny hradního kopce vůči zarovnanému povrchu Bečevské brány. Vpravo od Helfštýna se zvedá vrch Krásnice.

Pohled od západu směrem k předsunutému vrcholu masívu Maleníku, na němž byl vybudován hrad Helfštýn. Na snímku je patrné nápadné převýšení vrcholové plošiny hradního kopce vůči zarovnanému povrchu Bečevské brány. Vpravo od Helfštýna se zvedá vrch Krásnice.

Foto Z. Schenk, 2011.

Monumentální hrad Helfštýn se tyčí na hřebeni při vstupu do nejužšího místa Moravské brány. Jeho zakladatelem byl na počátku 14. století Friduš z Linavy. Nejpozději na přelomu 14. a 15. století jej nechali tehdejší majitelé, páni z Kravař, významně rozšířit. Od poslední čtvrtiny 15. století, kdy byl hrad v majetku Perštejnů, pak probíhala přestavba v gotickém stylu. Posledním rodem, který na hradě sídlil, byli Bruntálští z Vrbna, za jejichž působení došlo k dokončení rozsáhlého renesančního paláce. Celý komplex tvoří řada staveb užitkových i fortifikačních (pětice bran, množství bašt, věží a rozsáhlý systém vnitřního a vnějšího opevnění). Svojí rozlohou patří Helfštýn k nejrozsáhlejším hradním komplexům v Evropě. Archeologické výzkumy realizované v hradním areálu poskytly velké množství movitých archeologických nálezů, z nichž část je prezentována v expozici "Archeologie na hradě Helfštýn“.

Literatura: Kohoutek 1997; Plaček 1996; 2001; Schenk 2017.

Navigační bod: N 49°31'01.2", E 17°37'45.0"

Vysvětlivky k mapám: 1 – štítová, tzv. široká zeď; 2 – 1. nádvoří; 3 – 2. nádvoří; 4 – oboustranně vyzděný příkop, dnes zvaný "boulevard"; 5 – koridor mezi III. a IV. branou; 6 – prostor přihrádku, dnes zvaný "psinec"; 7 – 3. nádvoří; 8 – původní hospodářské budovy hradu, dnes zvané "pekárna"; 9 – 4. nádvoří; 10 – masívní dělostřelecká bašta, dnes zvaná "hladomorna"; 11 – jeden z hlinitokamenitých bastionů vnějšího opevnění ze 17. století; I–V – jednotlivé hradní brány. Mapové značky viz sekci Ke stažení.

Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.

Schenk, Z. 2017: Týn nad Bečvou. Dějiny a současnost obce. Týn nad Bečvou.