Slatina, okr. Brno-město, Jihomoravský kraj
Areál těžby rohovců a loviště koní Stránská skála
(před 600 tis. lety, před 50-35 tis. lety, před 22 tis. lety, 4700-4500 př. Kr., 3900-3300 př. Kr., 2500-2200 př. Kr.)

Pohled na Stránskou skálu od severu, v popředí lokalita Stránská skála IV, v pozadí temeno skály s polohou Stránská skála II, v pravé části snímku Stránská skála I.
Foto J. Šindelář, 2020.
Stránská skála představuje jednu z nejvýznamnějších přírodních památek a archeologických lokalit na jižní Moravě. Údolí řeky Svitavy, protékající kdysi mezi Bílou horou a Stránskou skálou, vytvářelo již na počátku středního pleistocénu příhodné a atraktivní přírodní prostředí. Skalní útvar tvořený jurskými vápenci byl zdrojem rohovců využívaných v průběhu celé doby kamenné jakožto surovina pro výrobu kamenných nástrojů. Nálezy z Woldřichovy jeskyně a suťového kužele pod ní (lokalita Stránská skála I) naznačují možnou přítomnost člověka již v období cromerského interglaciálu, tedy před více než 600 tis. lety. V nálezech jsou doloženy jedny z nejstarších stop využití ohně a záměrného řezání zvířecích kostí. Značná intenzita lidských aktivit na temeni Stránské skály byla prokázána i pro období počátečního mladého paleolitu (bohunicien) a pro starší část tohoto období (aurignacien), tedy celkově pro období 50–35 tis. let před současností (lokality Stránská skála II, III). Na archeologickém materiálu z lokality byla v 80. letech 20. století u nás poprvé hromadně použita studijní metoda zpětného skládání artefaktů do původních surovinových jader, umožňující poznat výrobní techniky a postupy. V období posledního maxima doby ledové (přibližně před 22 tis. lety) sloužila Stránská skála jako loviště divokých koní (lokalita Stránská skála IV). Archeologický výzkum doložil také osídlení v neolitu, a to lidem kultury s moravskou malovanou keramikou (lokalita Stránská skála III). Na temeni návrší (opět v prostoru lokality Stránská skála III) bylo odkryto rozsáhlé místo s doklady zpracování místních rohovců z období kultury s nálevkovitými poháry. Jedním ze zajímavých nálezů v tomto dílenském prostoru byl depot 44 kusů štípané čepelové industrie uložený v keramickém džbánku. Nejnovější terénní výzkumy doložily na lokalitě lidské aktivity i v pozdním eneolitu – v období kultury zvoncovitých pohárů. Lokalita Stránská skála je nadále komplexně sledována a i v budoucnu bude představovat klíčovou úlohu v projektech Archeologického ústavu AV ČR v Brně zaměřených na těžbu surovin pro výrobu kamenných nástrojů.
Výrazný skalní masiv je protkán řadou přírodních jeskyň, z nichž část byla nenávratně zničena při budování podzemních štol v letech 1943–1945, do nichž měla být přesunuta výroba součástek do leteckých motorů v nacistické továrně Flugmotorenwerke Ostmark. Větší část štol je od 70. let minulého století volně přístupná.
Literatura: Svoboda 1987a; Svoboda 1987b; Svoboda 1991; Svoboda – Bar-Yosef (eds.) 2003; Svoboda et al. 2020; Valoch 2003; Valoch – Musil 2001.
Navigační bod: N 49°11'18.18", E 16°40'16.13" (turistický přístřešek a rozcestník).
Vysvětlivky k mapám: Vyznačené sondy (jemně šrafované plochy). SS I–VI – Stránská skála, lokality I–VI.
Barevné plochy odpovídají stáří zjištěných nálezů. SP – starý paleolit; IUO/EUP – počáteční/časný mladý paleolit (bohunicien/aurignacien); LUP – pozdní fáze mladého paleolitu (epigravettien); MMK – kultura s moravskou malovanou keramikou (neolit); KNP – kultura s nálevkovitými poháry (eneolit); KZP – kultura se zvoncovitými poháry (eneolit). Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Svoboda, J. 1987a: Výzkum aurignacké stanice Stránská skála II. Archeologické rozhledy 34, 376–385. Svoboda, J. 1991: Stránská skála. Výsledky výzkumu v letech 1985–1987. Památky archeologické LXXXII, 5–47. Svoboda, J. – Boriová, S. – Lengyel, G. – Pokorný, P. – Přichystal, A. – Sázelová, S. – Wilczyński, J. 2020: Last Glacial Maximum landscape and Epigravettian horse hunting strategy in Central Europe: The case of Stránská skála IV. Přehled výzkumů 61(1), 59–70.