Modrá u Velehradu, okr. Uherské Hradiště, Zlínský kraj

Na katastru obce Modrá u Velehradu se nacházejí pozůstatky vůbec prvního objeveného kostela z velkomoravského období. Nález Jana Nevěřila z roku 1911 však uznala odborná obec až v 50. letech po revizním výzkumu Viléma Hrubého. Staviteli kostela, zasvěceného pravděpodobně sv. Janu (Křtiteli), byli kněží západního původu. Ranou dataci stavby na přelom 8./9. století či počátek 9. století dokládá výbava několika okolních hrobů i samotná architektura. Stavba má jednolodní půdorys s protáhlým pravoúhlým kněžištěm. V okolí kostela bylo nalezeno více než 30 hrobů, z nichž některé obsahovaly předměty karolinského a pozdně avarského původu. Asi 50 m jihovýchodně od kostela (mimo výřez plánu lokality) byla také objevena skupinka hrobů, v níž dominoval pohřeb výše postaveného jedince s vloženými keramickými nádobami, které lze považovat za přežívající projev pohanství. Nádoby mohly obsahovat (nebo pouze reprezentovat) skutečnou stravu, nebo šlo o nádobí, z něhož měl nebožtík konzumovat potraviny v posmrtném životě, což se neslučovalo s křesťanskou věroukou. Na příkladu Modré lze do jisté míry dokumentovat počáteční období christianizace, kdy vedle sebe působily jak ideje nového náboženství, křesťanství, tak i zvyky dožívajícího pohanství. To bylo na Moravě přítomno bezmála tři sta let od příchodu Slovanů v 6. století až po závěr 8. století.
Těsně vedle základů původního kostela byla vystavěna jeho hypotetická rekonstrukce. Opodál, na místě někdejšího raně středověkého osídlení, byl později zbudován archeologický skanzen „Velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví“.
Bez zajímavosti není ani blízkost kamene s názvem Králův stůl, vzdáleného 3,5 km severně od obce Modrá, u silnice směrem na Zdounky (viz navigační bod). Ke kameni se váží různé místní pověsti, jisté ale je, že kámen byl zmiňován již v listině Přemysla Otakara I. z roku 1228, kdy označoval hranici velehradských klášterních majetků. V letech 1996–1997 proběhl u kamene nejprve geomagnetický, posléze i plošný terénní výzkum. Ten potvrdil, že kámen stál původně zřejmě centrálně v kruhu menších kamenů a celá struktura je starší než doba laténská. Z výzkumu pochází jediný keramický střep, datovaný do mladší doby bronzové.

Literatura: Cibulka 1958; Galuška 2005a; Galuška 2005b; Galuška 2012; Galuška et al. 2023; Galuška – Šmerda 2010; Galuška – Vaškových 2006; Hrubý et al. 1955; Pavelčík 1996; Pavelčík 1997.

Web: https://www.slovackemuzeum.cz/modra-na-dile

Navigační body: N 49°6’14.52“, E 17°24’24.01“ (základy kostela); N 49°8’30.56“, E 17°23’25.20“ (Králův stůl).