Zabrušany, okr. Teplice, Ústecký kraj
Raně středověké hradiště
(8.–11. století)
Letecký snímek raně středověkého hradiště. Dvě linie valů jsou zachyceny pomocí sněžných příznaků.
Foto M. Gojda, 1995.
Počátky hradiště v Zabrušanech je možné klást na přelom 8. a 9. století, kdy zde byl navršen jednoduchý val, na jehož vrcholu mohla stát palisáda nebo kamenná zídka. V 10. století bylo hradiště rozšířeno a chránily jej tři pásy opevnění s dřevohlinitou komorovou konstrukcí a čelní kamennou plentou. Postavení zabrušanských vládců pravděpodobně dokládá soubor bohatých zlatých a stříbrných šperků z druhé poloviny 9. století, který byl nalezen v mohyle v nedalekých Želénkách. Lokalita ztratila svůj význam na konci 10. století, snad v souvislosti se založením přemyslovského správního hradu v Bílině. Zabrušanské hradiště dalo název specifické lokální skupině keramiky s pásy ryté výzdoby tvořené otisky zvířecích zubů a kostí, která byla vyráběna v 10. století v severozápadních Čechách a na saské straně Krušných hor.
Literatura: Váňa 1951; Rusó 1991; Kotková 2012.
Navigační bod: N 50°36'23.33", E 13°47'12.66" (vstup od jihozápadu).
Vysvětlivky k mapám: A – prostor vnější hradby, zničené při stavbě silnice; B – střední linie opevnění; C – vnitřní linie opevnění; D – mohyla v Želénkách. Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Archeologický atlas Čech – ZabrušanyVáňa, Z. 1951: Slovanské hradiště u Zabrušan, Archeologické rozhledy 3/1, 53–55, 58–60, 90, 95.