Zabrušany, okr. Teplice, Ústecký kraj

Raně středověké hradiště

(8.–11. století)

Letecký snímek raně středověkého hradiště. Dvě linie valů jsou zachyceny pomocí sněžných příznaků.

Letecký snímek raně středověkého hradiště. Dvě linie valů jsou zachyceny pomocí sněžných příznaků.

Foto M. Gojda, 1995.

Počátky hradiště v Zabrušanech je možné klást na přelom 8. a 9. století, kdy zde byl navršen jednoduchý val, na jehož vrcholu mohla stát palisáda nebo kamenná zídka. V 10. století bylo hradiště rozšířeno a chránily jej tři pásy opevnění s dřevohlinitou komorovou konstrukcí a čelní kamennou plentou. Postavení zabrušanských vládců pravděpodobně dokládá soubor bohatých zlatých a stříbrných šperků z druhé poloviny 9. století, který byl nalezen v mohyle v nedalekých Želénkách. Lokalita ztratila svůj význam na konci 10. století, snad v souvislosti se založením přemyslovského správního hradu v Bílině. Zabrušanské hradiště dalo název specifické lokální skupině keramiky s pásy ryté výzdoby tvořené otisky zvířecích zubů a kostí, která byla vyráběna v 10. století v severozápadních Čechách a na saské straně Krušných hor.

Literatura: Váňa 1951; Rusó 1991; Kotková 2012.

Navigační bod: N 50°36'23.33", E 13°47'12.66" (vstup od jihozápadu).

Vysvětlivky k mapám: A – prostor vnější hradby, zničené při stavbě silnice; B – střední linie opevnění; C – vnitřní linie opevnění; D – mohyla v Želénkách. Mapové značky viz sekci Ke stažení.

Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.

Váňa, Z. 1951: Slovanské hradiště u Zabrušan, Archeologické rozhledy 3/1, 53–55, 58–60, 90, 95.