Břevenec, okr. Olomouc, Olomoucký kraj

Rýžovnické sejpy na řece Oskavě

(13.–15. století)

Sejpy při západním okraji rýžoviště.

Sejpy při západním okraji rýžoviště.

Foto P. Šlézar.

Pole středověkých rýžovnických sejpů s nedalekými pozůstatky těžby drahých i barevných kovů leží ve významné oblasti výskytu kovonosných rud. Předpokládá se, že z jesenických ložisek se podařilo během vrcholného středověku získat 1,5 tuny zlata a 22,2 tuny stříbra. Součástí této oblasti jsou také hornické osady zlatokopů z 1. pol. 13. stol. (např. předměstí Rýmařova). Pozůstatky po rýžování zlata se vyskytují po obou stranách dnešního toku Oskavy v délce cca 1100 m po proudu; rýžoviště je široké cca 500 m. V okolíse dochovaly také umělé přívodní kanály, které umožnily posunout povrchovou těžbu i do větších hloubek a použít rýžovnický splav. Už během 13. stol. vlna „zlaté horečky“ na Jesenicku upadla, ač těžba ostatních barevných kovů a železné rudy pokračovala dále.

Literatura: Novák 1985; Šestáková 2012; Šlézar 2013a; Zapletal 2013; Gába 2014, 19–23.

Navigační bod: N 49°52‘17.84“, E 17°08‘05.08“.

Vysvětlivky k mapám: A – areál rýžoviště; B – důlní dílna. Mapové značky viz sekci Ke stažení.

Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.

Sto zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska – Břevenec