Radíč, okr. Příbram, Středočeský kraj
Pravěké hradiště – oppidum Hrazany
(150–50 př. Kr.)
Panoramatický pohled na vrcholy oppida.
Foto Z. Kačerová, 2013.
Oppidum Hrazany je díky své malebné poloze nad vltavským údolím považováno za nejkrásnější hradiště doby laténské u nás. Jako některá další oppida bylo součástí vltavské vodní cesty, která spojovala Čechy s Podunajím. Hradiště je členěno nejméně do několika částí, které leží na návrších Červenka a Doubí a v sedle Hrádnice mezi nimi. Vnitřní zástavba zahrnovala především ohrazené dvorce s obytnými a hospodářskými budovami, z nichž některé měly kamenné podezdívky. Archeologické výzkumy zachytily stopy zpracovávání železa a barevných kovů. Ve vrcholném středověku vznikla na vrcholu Červenka tvrz a ještě o kus dále na hrotu ostrožny hrádek Ostromeč. Pod Červenkou měli v r. 1419 nocovat husité před střetem s královským vojskem u Živohošti.
Literatura: Jansová 1965, 1986, 1988, 1992; Čtverák 2002; Čtverák a kol. 2003.
Navigační bod: N 49°43'54.94", E 14°24'10.28" (brána D); N 49°44'03.34", E 14°24'26.01" (brána C).
Vysvětlivky k mapám: A – hlavní brána A; B – brána B s nálezem vyjetých kolejí; C–D – brány C a D; E – brána E s pozůstatky dvojitého valu; F – brána F s pozůstatky příkopu a valu. Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Archeologický atlas Čech – RadíčČtverák, V. 2002: Halštatské hradiště Hrazany?, Archeologie ve středních Čechách 6/1, 277–281.Drda, P. – Rybová, A. 1997: Keltská oppida v centru Boiohaema, Památky archeologické 88/2, 65–123.