Praha-Staré Město, Hlavní město Praha

Románský dům pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulici čp. 222/I

(12.–13. století)

Hlavní místnost suterénu.

Hlavní místnost suterénu.

Foto Z. Kačerová, 2013.

Zatímco osídlení pod Pražským hradem se rozvíjelo už od 9. století, na pravém břehu Vltavy se dlouho nacházela jen pohřebiště. Až v 11. století sem byla přesunuta řemeslná výroba (zejména zpracování železa) a obchodní aktivity, které se soustřeďovaly kolem dnešního Staroměstského náměstí. Provozní zázemí obchodníků se nacházelo v opevněném Týnském dvoře neboli Ungeltu, který byl zároveň správním centrem pod dohledem panovníka. Právě bohatí kupci začali pravděpodobně sídlit v nových kamenných domech z tzv. „kvádříkového“ zdiva, jichž známe ze druhé poloviny 12. a ze 13. století z Prahy kolem padesáti. Jedním z nejznámějších je tzv. dům pánů z Kunštátu a Poděbrad v Řetězové ulici, který řadíme mezi nejlépe dochované románské budovy v Praze. Zvláště jeho přízemí, dnešní suterén, zůstalo od přelomu 12. a 13. století téměř nezměněno.

Literatura: Dragoun Z. 2002; Dragoun Z. a kol. 2002, 146–165; Klápště 2005, 340–354.

Navigační bod: N 50°05'07.55", E 14°25'01.64" (Řetězová ulice čp. 222/I).

Vysvětlivky k mapám: A – Týnský dvůr, zázemí kupců; B – dům v Řetězové ulici, čp. 222/I; C – síň; D–E – boční místnosti přízemí; F – mladší místnost s gotickým portálem; G–H – boční místnosti prvního patra (dnes přízemí); I – prostřední místnost, dnes rozdělena na průjezd a bar; J – románský portál při vstupu na původní pavlač; 1–4 – středové pilíře křížové klenby; 5–6 – dýmníky krbů. Mapové značky viz sekci Ke stažení.

Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.