Podolí u Brna, okr. Brno-venkov, Jihomoravský kraj

Napoleonské bojiště, mohyla Žuráň a hradiště Santon

(pravěk, raný středověk, 17.–18. století, 2. prosince 1805)

Opevněný kopec Santon s kapličkou Panny Marie Sněžné.

Opevněný kopec Santon s kapličkou Panny Marie Sněžné.

Foto A. Knechtová, 2003.

Prostor bojiště známé bitvy u Slavkova (1805) ukazuje, jak mohly být krajinné dominanty pravěkých archeologických nalezišť opětovně v novověku využity jako strategické body. Výrazné mohylové návrší Žuráň bylo již v pravěku použito k umístění několika pohřebních mohyl a komorových hrobů z doby stěhování národů, ve kterých byli zřejmě pohřbeni příslušníci nejvyšší germánské aristokracie. Z téhož místa řídil Napoleon bitvu, která znamenala úplnou porážku protifrancouzské koalice. Vrch Santon, který byl v době bitvy opevněn francouzským dělostřelectvem, je archeologicky znám nálezy ze starší doby bronzové, halštatské, laténské a raného středověku. Třetí strategický bod – Pratecký kopec – během bitvy obsadila spojenecká rusko-rakouská vojska. Z tohoto kopce pochází štípaná industrie z období paleolitu a eneolitické sekerky. Bojištěm prochází naučná stezka s 29 informačními a mapovými panely. Každoročně se na něm také konají nejrůznější pietní akce.

Literatura: Vitula 1997, Droberjar 2002, Čižmář 2004, Čižmářová 2004.

Navigační bod: N 49°10‘46.45“, E 16°44‘17.41“ (Žuráň).

Vysvětlivky k mapám: Mapové značky viz sekci Ke stažení.

Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.

Vitula, P. 1997: Pravěké osídlení a doklady pobytu novověkých vojsk v prostoru Rohlenky mezi Brnem a Slavkovem, Vlastivědný věstník moravský 49, 256–271.pdf