V knize najdete…

  • úvod a textové boxy, ve kterých jsou přístupným způsobem rozvedeny názory a metody současné archeologie,
  • strukturovaný popis jednotlivých lokalit, přístupové mapy a plány lokalit, fotografie, souřadnice navigačních bodů pro přístroje GPS a QR kódy s odkazy na informace na těchto stránkách,
  • vysvětlivky použitých odborných pojmů, rejstřík katastrů a jmen lokalit a seznam použité literatury.

Archeologické dědictví

Archeologie zkoumá minulost prostřednictvím archeologických nálezů, tj. věcných pozůstatků někdejšího života a činnosti člověka. Archeologickým nálezem se věci stávají tehdy, když ztratí souvislost s životem lidí, kteří je vyrobili a užívali, pozbydou jakýkoli účel a dostanou se do prostředí, v němž na ně působí převážně přírodní procesy.

S archeologickými nálezy se lze setkat buď v muzeích, nebo v jejich původním uložení – v krajině. Místa s archeologickými nálezy je možné objevit různými způsoby. Někdy je lze najít pouhým okem na povrchu terénu (povrchový průzkum), jindy pohledem z výšky (zejména z letadla), archeologickým odkryvem (vykopávkami) nebo s použitím speciálních technických zařízení a metod (geofyzikální a geochemické měření apod.). Archeologický atlas se soustřeďuje na případy, u nichž stačí postupy prvního typu.

Stop minulé lidské činnosti je kolem nás velké množství, více, než kolik si běžně uvědomujeme. Stačí ovšem málo a tyto stopy mohou být nenávratně setřeny, a to třeba obděláváním půdy, úpravami lesa, stavební činností, těžbou apod. Průběžný, a v poslední době i poměrně rychlý úbytek archeologických stop v krajině je do značné míry nezbytný. Moderní evropská společnost se mu však snaží čelit a omezovat ho na situace, v nichž jiné řešení není. V takových případech se provádí alespoň odborná dokumentace zanikajících terénních situací a movité nálezy jsou přemisťovány do muzeí.

Archeologické pozůstatky jsou materiální pamětí společnosti – archeologickým dědictvím. Jeho výklad obvykle zajišťují archeologové, což však nestačí. Viditelné stopy někdejšího života v krajině mohou a měly by oslovit každého – stačí k tomu jen zájem, základní porozumění a trocha fantazie. Velmi často jde o památky působivé, které nás vedou nejen k poznání, ale i tvorbě hodnot a nacházení vlastní identity.

Tento Atlas se mimo jiné snaží ukázat, že důležité části archeologického dědictví nemusejí být zvlášť staré. Například již při poznávání historie obou světových válek minulého století a doby bezprostředně následující mohou hrát archeologické památky významnou roli, přičemž směrem do hloubky času jejich význam dále roste.

Bibliografická citace:Kuna, M. a kolektiv, Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století. Praha: Archeologický ústav AV ČR – Academia. 2014. 517 str. ISBN 978-80-87365-78-6 (ARÚP), 978-80-200-2485-5 (Academia).

Knihu lze zakoupit v knihovně Archeologického ústavu AV ČR v Praze (Letenská 4, 118 01 Praha 1) a ve všech Knihkupectvích Academia.

Stáhněte si ukázku z knihy